Mistr výroby
Jirka přišel do firmy Výprachtický původně jako brigádník a zalíbilo se mu u nás natolik, že už u nás zůstal. Letos tomu bylo kulatých 10 let! Během těchto let ušel kus cesty a dotáhl to až na mistra výroby.
„Tahle firma mi přirostla k srdci, a to především díky přístupu všech kolegů. I když jsme se za poslední roky jako firma hodně rozrostli, stále si tu držíme přátelské vztahy. A to je pro mě velmi důležité.”
Když se práce stane koníčkem
V červnu 2012 nastoupil Jirka na brigádu, na které většinou pomáhal při venkovních pracích, např. Betonoval se zedníky. Krátce na to se dostal k ohraňovacímu zařízení, tenkrát se s takovým strojem potkal vůbec poprvé. Práce na ohraňováku ho zaujala natolik, že u nás podepsal pracovní smlouvu.
Zhruba po 5 letech přešel na vysekávací stroj, protože se u něj právě uvolnilo místo. Už to ale nebyl žádný nováček. Se stroji si totiž Jirka opravdu rozumí. A tak pendloval mezi ohraňovákem a vysekávačkou.
„S mašinama si rozumím. Stroje, na kterých jsem pracoval, přestávaly být poruchové – stačil jenom pravidelný servis jednou ročně. Proto jsem se postupně dostal k jejich seřizování a měl jich stále víc a víc.”
Firma Výprachtický se pořád rozšiřuje a s ní i její nejdůležitější součást, výroba. Ta už potřebovala svého mistra, spolehlivého člověka, který nejen ví, co jednotlivé profese obnášejí, ale zároveň zařídí prvotřídní péči o stroje. Jirka byl jasná volba.
„Vážím si toho, že jsem dostal důvěru od vedení, ale i velkou podporu od mých kolegů. Seřizování strojů mi zůstalo, protože mě to baví, a k tomu dělám ještě mistra.”
Jak sám Jirka říká, jeho práce je zajímavá a rozhodně se nenudí. Čeho si ale cení ještě víc, to je celkový přístup firmy.
„Jakmile Michal (vedoucí strojírenské výroby) vidí, že má někdo problém, jde za ním. A pokud to jde, ochotně mu pomůže. Je jasné, že jsou věci, které nevyřeší, ale oceňuji už jen to, že přijde a popovídá si o tom.”
„Každá nepříjemná věc se dá podat tak, aby se už příště nestala. Jsem férový, lidský, nerad zametám problémy pod koberec. Jsme přece lidé a chybovat je lidské.”